Koksovna Jan Šverma (provoz ukončen)

Koksovna Jan Šverma byla do konce roku 2010 provozována s jednou koksárenskou baterií se 72 komorami, z nichž každá disponovala kapacitou 11,3 tun koksu. Doba koksování na jednu komoru byla 18 hodin. Roční produkce Koksovny Jan Šverma byla přibližně 400 - 420 tis. tun koksu. Koksárenská baterie č. 3 byla odstavena již v květnu 2009.

Historie

Dnešní Koksovna Jan Šverma se začala stavět v Mariánských Horách roku 1890 pod původním jménem Koksovna Ignát v době hloubení jámy budoucího dolu Ignát. Zpočátku byla zamýšlena jako integrální součást tohoto dolu patřícího tehdy Těžařství Vladimíra Vondráčka a spol. Ve své době šlo o největší koksovnu v celém revíru. Například v roce 1896 měla 74 zaměstnanců, kteří vyprodukovali přibližně 48 500 tun koksu.

Roku 1918 se stala samostatným podnikem. Původní baterie systému Otto Koppers a Still byly v letech 1959–1962 nahrazeny typem SA a v letech 1967 a 1974 typem S1. Vyráběn byl především koks používaný jako topivo a redukční činidlo pro vysoké pece. Ten byl kromě vnitrostátního použití také exportován do Maďarska, Švýcarska, Německa, Rakouska a Polska. Vedlejším produktem byl koksárenský plyn, který využívaly dusíkárny, elektrárna a Vítkovické železárny. Dalšími produkty byl benzol, dehet a síran amonný.

Po složitém vývoji se roku 1952 stala součástí Ostravsko karvinských koksoven, s nimiž sdílela všechny další proměny. V době vzniku Ostravsko–karvinských koksoven měla koksovna Jan Šverma v provozu uhelné prádlo, baterie č. 1, 2, 3, a parní benzolku systém Ibing.

Historie uvádění a odstavování jednotlivých baterií v koksovně Jan Šverma: