Pane řediteli, pokusme se popsat průběh prací na zprovoznění Dolu Dębieńsko. V jaké etapě se projekt v této chvíli nachází?
Všechno je dnes v rukou úřadů a státní správy. V současné době usilujeme o změnu koncese, která nám byla na padesát let udělena v červenci 2008. Při projektování dolu jsme se rozhodli pro výstavbu dvou jam, které budou propojeny, a těžbu uhlí pod stropem sloje 401/1. Zjistili jsme ale, že by se nám nepodařilo dostat k několika porubům, které leží nad ní. V rámci současné koncese by tak zůstaly nevytěženy. V této souvislosti jsme připravili žádost o změnu koncese, která by navíc zohledňovala právě tyto poruby.
Dovedu si představit, že takový proces vyžaduje zpracování mnoha dokumentů a je organizačně velice náročný.
Při shromažďování dokladů pro žádost o uznání úpravy koncese jsme připravili dokumentaci zásob, kterou už schválilo ministerstvo životního prostředí. Před více než rokem jsme zpracovali také projekt využití ložiska, jenž popisuje, jakým způsobem ho budeme těžit. V průběhu čtyř let chceme vybudovat nové úpadní chodby pro zpřístupnění slojí. Připravili jsme všechny nezbytné dokumenty pro schválení změny koncese, chybí nám už jen zpráva o vlivu na životní prostředí. Tedy plán, jakým způsobem bude naše investice ovlivňovat životní prostředí. Území, kde plánujeme těžit, má rozlohu 31 čtverečních kilometrů. Tuto zprávu jsme měli vlastně už hotovou, ale kvůli kompetenčnímu sporu mezi orgány státní správy se v létě 2010 celý proces zastavil. Znovu se rozjel teprve před několika měsíci.
Rozumím správně, že zprovoznění dolu komplikují administrativní postupy?
Pokud jde o získání rozhodnutí týkajícího se vlivu na životní prostředí, tam jsem celkem klidný, protože dříve či později tento dokument získáme. Ale důl nebudeme moci zprovoznit bez získání pozemků od majitelů areálu bývalého Dolu Dębieńsko – těžební společnosti Kompania Węglowa S.A. (KW) a Společnosti pro restrukturalizaci dolů (Spółka Restrukturyzacji Kopalń S.A., SRK). To je pro nás dnes zdaleka nejvýznamnější otázka. Kompania Węglowa S.A. vlastní okolo padesáti hektarů, dalších pět hektarů, na nichž stojí těžní věže, vlastní Společnost pro restrukturalizaci dolů. Se získáním zbylých zhruba sto dvaceti hektarů, které patří obci Czerwionka-Leszczyny, problémy nejsou. Důl ale k běžnému fungování nutně potřebuje také pozemky patřící v současné době Kompanii Węglové S.A. a Společnosti pro restrukturalizaci dolů.
Jak dlouho trvají jednání s KW a SRK. Co dalšího se dá udělat pro jejich úspěšné završení?
S KW jsme začali jednat před rokem a půl a teprve v polovině března 2011 se nám podařilo odkoupit část území a také několik důlních budov. Po zaplacení jistiny jsem se ale dozvěděl, že dokončit smlouvu bude možné teprve v září nebo říjnu 2011. Je k tomu nutný souhlas dvou ministerstev – ministerstva národního majetku a ministerstva hospodářství. Obdobné je to i v případě jednání s SRK, Společností pro restrukturalizaci dolů. K podepsání smlouvy o koupi dvou existujících těžních věží a infrastruktury je opět nezbytný souhlas těchto dvou ministerstev.
A to opět oddálí otevření dolu…
Vypadá to, že první úpadnici začneme kopat teprve na konci podzimu. To samozřejmě není vhodná doba pro zahájení těchto prací, protože mrzne a padá sníh. Přitom bychom mohli začít s výstavbou dolu třeba zítra. Jsme k tomu připraveni jak po finanční, tak i věcné stránce. Čím dřív dostaneme požadovaná povolení, tím dřív zprovozníme důl a zaměstnáme lidi, kteří jsou v současnosti bez práce. Takže nás zdržuje pouze zdlouhavý proces vyřizování povolení, potvrzení a podobně. Právě to jsou ty hlavní překážky zahájení stavební činnosti. Zatím proto nemůžeme nic dělat a stojíme na místě.
Jaké budou hlavní přínosy ze zprovoznění dolu pro komunitu a region?
Zdůrazňuji to při každé příležitosti: otevření dolu bude znamenat ohromnou finanční injekci pro obec a region. Dá práci zhruba 2500 lidí. Nezapomínejme, že v tradiční hornické obci Czerwionka-
-Leszczyny, dosahuje míra nezaměstnanosti ve věkové skupině od 18 do 27 let až 25 procent a celková průměrná míra nezaměstnanosti činí rozhodně více než 30 procent. Je tedy mimořádně vysoká. Vůbec se proto nedivím, že denně dostáváme okolo padesáti šedesáti žádostí o zaměstnání. K dnešku jich máme už přes tři tisíce a k tomu bezpočet nejrůznějších dotazů.
Kdo se hlásí?
Lidé různých profesí. Dokonce zdravotní sestry, cukráři, pečovatelé o děti nebo magistři sociologie. Je zajímavé, že je mezi nimi také mnoho žen – a všichni chtějí pracovat na šachtě. Co je důležité a co stojí za zmínku, je fakt, že díky rozjezdu závodu bychom se stali největším plátcem daní v obci i celém okrese. Neseme náklady na hornické a další platby, a proto pravidelně přispíváme do rozpočtu samosprávních a správních orgánů. Všechny ostatní plátce daní v širokém okolí bychom nechali daleko za zády.
Kolik bude stát zprovoznění dolu?
Půjde o investice v celkové výši zhruba 350–400 milionů eur. Odhaduji, že polovinu této částky budou tvořit náklady na demoliční, modernizační a stavební práce. Máme v úmyslu v rámci výstavby využít řady místních firem. Vydělají na tom demoliční, stavební, elektro, hornické i vodoinstalační a kanalizační firmy z okolí. Jsem si jistý, že je budeme potřebovat.
Řekněte, prosím, co v souvislosti se vznikem dolu v obci získají zdejší občané? Jaké by v budoucnu byly další dodatečné přínosy pro místní komunitu (obyvatele)?
NWR Karbonia na začátku školního roku podpořila otevření dvou tříd s hornickým zaměřením v učňovské a průmyslové škole, které jsou součástí Integrované školy v Czerwionce-Leszczynách. Škola od nás dostala peníze na vybudování elektrotechnické dílny. Ale také záruku, která je jednou z podmínek otevření hornických tříd, že žáci budou vykonávat praxi na povrchových pracovištích dolu. K tomu jsme se zavázali. Navíc chceme zavést motivační systém odměn pro žáky hornických tříd závisející na jejich prospěchu.
Plánujete podporu aktivit místní komunity i v jiných oblastech?
NWR Karbonia už nyní podporuje místní skautské, sídlištní a další iniciativy, jako jsou například vydávání památečních sborníků k výročí založení školy, spolupořádání sportovních akcí, šachových turnajů pro mládež i dospělé, sponzoring tomboly nebo podporování místního církevního sboru, v němž zpívá řada talentovaných lidí, kteří se zúčastňují nejrůznějších přehlídek a vystupují na veřejnosti.
Bude NWR Karbonia podporovat také občany, kterých se dotkne hornická činnost?
Samozřejmě! My to už děláme a k této činnosti přichází velké množství dotazů. Nenecháváme na holičkách občany žijící na území, které může být ovlivněno hornickou činností. Podle polského horního zákona je podnikatel, který chce vykonávat tuto činnost, povinen řešit hornické činnosti a odstranit její důsledky. Právě proto jsme vytvořili ve vytipovaných oblastech systém účinné pomoci pro občany. Všichni, kdo chtějí na tomto území stavět, a vědí, že se jich mohou týkat následky důlní činnosti, se na nás mohou obrátit se žádostí o příspěvek na zesílení základů domů v souvislosti s očekávaným pohybem podloží. Přinášejí mapy svých pozemků a my je srovnáváme s plány, které máme.
Lze se v takové situaci vyhnout konfliktu mezi žadateli a firmou? Je to velmi citlivé téma.
Vydáváme osvědčení, že daný dům bude vystaven důlním vlivům první, druhé nebo třetí kategorie, nebo naopak zůstane mimo území ovlivněné těžbou. Dohodou mezi znalci zastupujícími tyto lidi a naší společností docházíme k určitému konsenzu. Tento způsob řešení se jednoznačně osvědčuje. Lidé tak mohou získat od 15 do 35 tisíc zlotých. Ročně dostáváme v této souvislosti sto až sto dvacet žádostí. Příspěvek vyplácíme z logických důvodů teprve ve chvíli, kdy je vybudována hrubá stavba domu do úrovně střechy.
Kolik lidí nakonec peníze dostane?
Ze sta žádostí vyplácíme ročně odškodnění deseti až dvaceti žadatelům. Je třeba si uvědomit, že proces výstavby domu může trvat i několik let. Takže není vůbec řečeno, že v případě, když někdo podá žádost, dostane peníze v témže roce. V každém případě jsme pro tyto účely připravili rezervu ve výši půl milionu zlotých ročně.
Můžeme už hovořit o plánech na zaměstnání konkrétního počtu pracovníků? Kolik jich bude a kdy bude potřeba, aby nastoupili do zaměstnání?
Musíme být připraveni na možnost zaměstnat najednou několik stovek osob. Prozatím pracuje v NWR Karbonia, nepočítám-li kontraktory, poměrně málo stálých zaměstnanců a spolupracovníků. Ale musíme být připraveni zaměstnat ze dne na den na stálý pracovní poměr opravdu velké množství lidí. Jak jsem už podotknul, my můžeme začít pracovat na zprovoznění dolu prakticky okamžitě a zdržují nás pouze administrativní procesy.
Kolik zaměstnanců jste schopni přijmout v okamžiku, kdy získáte všechna potřebná povolení?
Když konečně získáme objekty, řadu souhlasů a povolení, zaměstnáme téměř okamžitě okolo dvou set lidí. V této chvíli připravujeme podrobnou studii proveditelnosti a koncem března jsme ukončili její první etapu. V přípravě je také finanční model fungování dolu, kterému následně přizpůsobíme i politiku zaměstnanosti.
Ví se už, s jakými výdělky mohou počítat horníci v novém Dole Dębieńsko?
Připravili jsme už platové tarify. Snažíme se zajistit našim lidem výdělky minimálně na úrovni celostátního průměru v hornictví, ale spíše vyšší. Chceme, aby byl systém odměňování provázán s produktivitou práce takovým způsobem, že lepší finanční výsledky firmy budou znamenat i vyšší výdělky pro zaměstnance.
Máte v úmyslu využít kanadsko-americké modely, které jste poznal během řady let práce v Severní Americe?
Vyprojektoval jsem, vystavěl a řídil tam několik dolů a dařilo se mi udržovat velmi dobré vztahy s tamějšími odborovými svazy. Odboráři tam odvádějí příspěvky, z nichž si platí také vedoucího svého svazu. Každé dva roky dochází k vyjednávání o platech s odborovým svazem, který zastupuje všechny pracovníky. Jak jsem už řekl, přáli bychom si provázat systém odměňování zaměstnanců s jejich produktivitou.
Co je charakteristické pro platový systém za oceánem?
Platový systém ve Spojených státech nebo Kanadě zahrnuje čtyři nebo pět platových tříd, zatímco v Polsku je systém odměňování nesmírně komplikovaný. Je tu mnohem více platových tříd a také doplatky za praxi, prémie za provedení a další. K tomu je třeba přidat jubilejní odměny, hornické legitimace, třinácté a čtrnácté platy, deputát uhlí, tužkovné a další. Proto má v Polsku výplatní páska horníka rozměr A4, zatímco ve Spojených státech a Kanadě je to opravdu páska s několika konkrétními, zásadními informacemi.
Jak to bude s rekultivacemi lokalit, které budou ovlivněny v důsledku hornické činnosti? Jste na ně připraveni?
Horní zákon velmi přesně stanoví, že podnik musí předcházet důlním vlivům a zahlazovat a nahrazovat škody způsobené hornickou činností. My jsme povinni připravit tzv. provozní plán, který popisuje plánovanou činnost dolu. Jednou z jeho součástí jsou předpokládané škody na povrchu, lokality, kde se budou vlivy těžby projevovat, způsoby jejich předcházení a nápravy vzniklého stavu.
Kdo tento plán projednává a schvaluje?
Provozní plán vyhodnocuje a schvaluje Obvodní báňský úřad, který průběžně dohlíží na kompenzace vzniklých škod. O toto všechno se musíme postarat. Když například snížíme hladinu vodního toku, musíme ho znovu obnovit, nebo řeku ohradit. Jde také o vliv hornické činnosti na obytné domy a další součásti infrastruktury, jako jsou například cesty, koleje a další. Náklady na tyto práce mohou dosáhnout až 3 % nákladů na produkci uhlí. To je velká zátěž, ale všichni si uvědomujeme, že jsou nutné, nedají se obejít a naprosto to chápeme.
Můžete dnes s čistým svědomím říci, že NWR Karbonia je otevřená společnost, která vede dialog s místními občany?
Samozřejmě! Zvu lidi na rozhovory. Pokud má někdo jakékoliv problémy související s nedostatkem informací nebo chce položit jakoukoliv otázku týkající se budoucnosti dolu, zvu ho do našeho sídla. Navíc pravidelně pořádáme setkání s občany jednotlivých lokalit, při kterých se nás mohou ptát na všechno, co se týká plánovaných aktivit v souvislosti s dolem.
Mají lidé o tato setkání zájem? Jaká je na nich účast?
Na taková setkání přichází obvykle kolem dvou až tří set osob. Důležité je i to, že jsme navázali kontakty a spolupráci s místními médii. Novináři jsou průběžně informováni o našich záměrech a chápou potřebu co nejrychlejšího otevření závodu. Mám takovou zásadu, že vždy stojí za to informovat zainteresované strany. Čím méně faktů a záměrů se před lidmi skrývá, tím lépe. O tom nemám pochybnost.
Tomasz Rozek,
tomasz.rozek@cook-comm.com