Globální svět se mění – na světovou scénu přicházejí noví globální hráči, vznikají nová spojenectví, posouvají se centra světového obchodu, mění se toky obchodovaného zboží.
Součástí měnícího se globálního světa jsou i fundamentální změny na světovém trhu s nerostnými surovinami, ke kterým dochází zhruba od roku 2003 a jejichž podstatou je postupná přeměna tradičních producentů a vývozců nerostných surovin v jejich spotřebitele, nebo v některých případech dokonce i dovozce. Tato situace se týká nejen Číny nebo Indie, ale i Brazílie, Indonésie a dalších mladých ekonomik. Ty se díky poměrně rozsáhlé modernizaci stávají stále významnějšími spotřebiteli mnoha komodit.
Mezi rychle se modernizující státy bezesporu patří i Vietnam, asijská země s rozsáhlým nerostným bohatstvím. Na území Vietnamu se nacházejí zdroje mnoha tradičních kovových surovin (např. antimon, bauxit, chromové rudy, manganové rudy, měď, nikl, olovo, stříbro, titanové rudy, wolfram, zinek, zlato, železné rudy), speciálních high tech kovů (např. kovy vzácných zemin, tzv. Rare Earth Elements – REE), nerudních surovin (apatit, baryt, fluorit, křemenné písky) i palivoenergetických surovin: země je producentem ropy, zemního plynu, ale zejména vysoce kvalitního uhlí – antracitu.
Význam nerostných surovin pro vietnamskou ekonomiku lze dokumentovat na zhruba 5% podílu těžebního průmyslu na HDP, ale zejména na faktu, že export dvou nejdůležitějších vývozních artiklů – tedy ropy a antracitu – reprezentuje tradičně zhruba pětinu celkových devizových příjmů země.
Obrovské zásoby antracitu se nacházejí zejména v provincii Quang Ninh na severovýchodě země u čínských hranic. Antracit je v oblasti dobýván jak povrchovým, tak i hlubinným způsobem. Hlavní antracitové doly se nacházejí v oblastech Cam Pha, Cao Son, Coc Sau, Deo Nai, Dong Trieu, Ha Tu, Hong Gai, Khe Cham, Mao Khe, Mong Duong a Uong Bi. V posledních letech dochází v celé oblasti k obrovskému rozvoji uhelného průmyslu a k těžko uvěřitelnému nárůstu produkce, který je tažen jednak rostoucí domácí spotřebou, a jednak zvyšující se světovou poptávkou po vysoce kvalitním vietnamském antracitu. Vyznačuje se vysokou výhřevností, nízkým obsahem popela, fosforu a síry. Zásoby suroviny jsou obrovské – jen v hloubkách do 300 metrů se jedná o 3,5 mld. tun, odhady zásob ve větších hloubkách jsou řádově mnohem vyšší. Jak je patrné z tabulky, došlo kromě dynamického nárůstu produkce mezi roky 2003 a 2007 k téměř osminásobnému růstu objemu vývozu vietnamského antracitu. Vietnam se postupně stal největším světovým exportérem antracitu s velkým náskokem před Ruskem (roční export cca 9 mil. tun v roce 2007) a Čínou (roční export cca 5 mil. tun v roce 2007). Vietnamský antracit byl tradičně vyvážen do Japonska, Jižní Koreji a Číny, v posledních letech čím dál víc dominuje export do Číny. Rostoucí domácí spotřeba přiměla v roce 2007 vietnamskou vládu omezit objem vývozů, aby zajistila surovinu pro domácí uhelné elektrárny a cementárny. Domácí spotřeba by měla i nadále narůstat a dosáhnout asi 50 milionů tun v roce 2015. To by znamenalo, že země by se překlopila z vývozce uhlí v jeho dovozce.
Výhradním těžařem vietnamského antracitu je státní společnost Vietnam National Coal Corporation (VINACOAL), která je spolu s Vietnam National Minerals Corporation (VIMICO) členem konsorcia VINACOMIN. Pod těžební společnost VINACOAL patří 20 dceřiných závodů, včetně tří zpracovatelských závodů v Cam Pha, Hong Gai a Uong Bi a tří dopravních terminálů v oblasti. Státní firma VINACOAL tak kontroluje většinu těžby, distribuce i vývozu vietnamského antracitu.
Kromě „národní“ suroviny antracitu disponuje Vietnam celou řadou dalších atraktivních nerostných surovin. Země je v rámci asijsko-pacifického prostoru významným producentem a vývozcem ropy, regionálně velmi významným producentem titanových rud a také nadějným budoucím producentem tzv. kovů vzácných zemin (REE), které jsou nezbytnou součástí mnoha supermoderních technologií. Naprostý monopol v těžbě REE získala promyšlenou strategií postupně Čína, která se v současné době podílí přibližně 95 % na světové produkci. Právě Čína se před nedávnem rozhodla omezit vývoz těchto vysoce strategických surovin na světové trhy s poukazem na rostoucí domácí spotřebu a nutnost uzavřít některé ze svých dolů z bezpečnostních nebo environmentálních příčin. Díky tomu by se mohl nadějný výskyt REE na severu Vietnamu v provincii Lao Cai stát žádanou alternativou pro dodávky této superstrategické suroviny na světový trh.
Dynamický rozvoj těžebního průmyslu ve Vietnamu vytváří i řadu příležitostí vzájemné spolupráce pro české průzkumné či těžební firmy, stejně jako pro dodavatele těžební a zpracovatelské techniky pro již existující těžená ložiska. V těchto oblastech existuje celá řada vzájemně výhodných a úspěšných projektů, např. čeští geologové nedávno objevili ve Vietnamu rozsáhlé ložisko vysoce kvalitních křemenných písků. Velmi blízká spolupráce existuje také mezi partnerskými ministerstvy – Ministry of Natural Resources and Environment (Department of Geology and Minerals of Vietnam) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (Odbor surovinové a energetické bezpečnosti).
| Year |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
| Production |
13.0 |
15.9 |
19.6 |
27.3 |
34.1 |
38.8 |
42.5 |
39.8 |
41.0 |
| Export |
4.0 |
5.9 |
7.2 |
11.6 |
18.0 |
29.3 |
32.5 |
19.7 |
19.5 |
| Consumption |
9.0 |
10.0 |
12.4 |
15.7 |
16.1 |
9.5 |
10.0 |
20.1 |
20.5 |
- Vietnamská produkce, vývoz a domácí spotřeba antracitu v letech 2001–2009 (mil. tun)
- Vietnamský uhelný důl Núi béo
Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.
analytik nerostných surovin
kavina@mpo.cz