Lazecká: ráj rybářů na Karvinsku

Zhruba dvacítka hornických kolonií nedaleko Orlové a její části Lazy už existuje pouze ve vzpomínkách pamětníků, v historických publikacích nebo na mapách.

• Technická rekultivace: 1992–1998
• Biologická rekultivace: 1998–2003
• Celkové náklady: 90 milionů Kč
• Zdroj financování: OKD, ekologická dotace z veřejných prostředků
• Rozloha území: 55 ha

Kolonie se totiž důsledkem těžby v blízkých dolech propadaly, domky bořily, a nakonec musely být zdemolovány. A Lazecká stružka, která mezi koloniemi protékala, se rozlila do krajiny.

Ještě před tím ale těžaři zahájili záchranné akce. Zeminu odvezli na bezpečné místo za účelem ochrany před zamokřením a znehodnocením, aby se v budoucnu mohla znovu využít při rekultivaci krajiny. Ta byla zahájena v roce 1992 a trvala spolu s její biologickou částí, tedy zatravňováním a zalesňováním, více než deset let.

Inženýrské sítě byly přemístěny do koridorů podél železniční vlečky, která spojuje závod Lazy (spolu se závodem ČSA součást dnešního Dolu Karviná) a bývalý důl Doubrava, v tomto případě podél silnice mezi Orlovou a Karvinou. Těžká technika vytvarovala v rámci rekultivačních prací nový reliéf krajiny. Byla sem navezena až desetimetrová vrstva důlní hlušiny, popílku a sutě, kterou následně zakryla vrstva zeminy a nově vysazené porosty.

V údolí původního toku Lazecké stružky pak vznikla dvacetihektarová vodní plocha, Lazecké jezero. Břehy byly osazeny vodomilnou vegetací – vrbami, keři a rákosím. Jezero se během několika let stalo vyhledávanou lokalitou sportovních rybářů, okolní louky s remízky vysazených dřevin jsou navíc využívány jako honitba místního mysliveckého svazu.

V roce 2003 předali těžaři rekultivované, 55hektarové území zpátky přírodě i lidem k jejich aktivnímu odpočinku. Celkové náklady projektu dosáhly 90 milionů korun, část zaplatila přímo společnost OKD, zbytek uhradil stát ze zvláštního fondu určeného na sanaci území, kde dříve probíhala těžba.

„Těžaři v České republice totiž musí podle tzv. Horního zákona vytvářet rezervu na sanační a rekultivační projekty nebo odstraňování důlních škod. Zároveň odvádějí na účet příslušného Obvodního báňského úřadu úhrady z vydobytých nerostů. Z nich 75 procent směřuje do rozpočtu obcí, 25 procent do státního rozpočtu,“ vysvětluje zástupce ředitele CSS – rekultivace OKD Jan Slíva. Tyto prostředky může získat těžební organizace zpět formou ekologické dotace na sanačně-rekultivační projekty v návaznosti na příslušné usnesení Vlády ČR, jako tomu bylo i v případě lokality Lazecká.