Dopady krize jaderné energetiky na uhelný průmysl

Nedávná havárie v jaderné elektrárně ve Fukušimě způsobená ničivou přílivovou vlnou, která zasáhla pobřeží Japonska, má řadu důsledků pro mezinárodní trh s energiemi a uhlím. Selhání bezpečnostních opatření a následná hrozba roztavení reaktoru vedly mnoho lidí po celém světě k tomu, aby se znovu zamysleli nad otázkami bezpečnosti a spolehlivosti výroby elektřiny z jaderné energie.

Situace vzbuzuje nejistotu ohledně budoucnosti celého odvětví. V reakci na znepokojení veřejnosti začaly vlády na stávajících jaderných elektrárnách ve svých zemích zavádět přísnější bezpečnostní předpisy a zároveň přehodnocovat plány na výstavbu nových nukleárních zařízení.

Německo bylo hned po Japonsku zemí, která na krizi reagovala nejrychleji a nejdůrazněji, a to v důsledku politického a společenského prostředí s tradičně nepřátelským postojem vůči jaderné energii. Ta přitom tvoří přibližně čtvrtinu celkové domácí výroby elektřiny. Německá vláda téměř okamžitě uzavřela sedm starších jaderných reaktorů s cílem přezkoumat jejich bezpečnost a později prohlásila, že do roku 2022 zastaví provoz všech jaderných elektráren v zemi.

Způsobený výpadek ve výrobě elektřiny se rozhodla vyvážit obrovskými investicemi do obnovitelných zdrojů a snahou efektivně využívat energie. V dlouhodobější perspektivě se německá vláda zavázala do roku 2050 vyrábět 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tyto ambiciózní plány si vyžádají obrovské investice ve všech aspektech výroby a přenosu elektřiny, a jejich realizace potrvá několik desítek let. Mezitím bude zapotřebí využít tradičnější zdroje výroby energie, jako jsou uhlí a plyn, které by vyrovnaly nedostatek způsobený odstavením jaderných zařízení. Významnou úlohu zde bude hrát i zvýšený dovoz elektřiny ze sousedních zemí. Tato změna v energetickém mixu se již projevila v růstu poptávky po energetickém uhlí v regionu a zvýšení spotových cen.

Zvýšení poptávky po uhlí v Německu dále zkomplikuje plán uzavřít všechny uhelné doly v zemi do roku 2018. Ty jsou nyní v Německu silně dotovány státem a těžba v nich mnoho let soustavně klesá. Za celý loňský rok představovala jen 14,1 mil. tun uhlí. V důsledku evropských nařízení zakazujících subvence uhelného průmyslu se očekává, že v roce 2012 těžba uhlí v Německu poklesne na 12 mil. tun a že se bude dále omezovat až do úplného zastavení v roce 2018. Tento vývoj by měl nabídnout nové příležitosti pro nesubvencované těžební společnosti v Polsku a České republice, které by mohly uspokojit mimořádnou poptávku po uhlí v následujících letech.

Dvoustranu připravil:

Stephen Hough,
analytik trhu, New World Resources
shough@nwrgroup.eu