OKD chce prozkoumat zásoby v okolí Frenštátu pod Radhoštěm

Těžařská společnost OKD, která je součástí skupiny NWR, zveřejnila svůj záměr prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Podle generálního ředitele firmy Klause-Dietera Becka je průzkum nutný k tomu, aby bylo možné odpovědně jednat o další budoucnosti dolu.

K tomu je potřeba získat aktuální a objektivní údaje o stavu ložiska, celkových zásobách i kvalitě černého uhlí a plynu, OKD totiž aktuálně disponuje až 30 let starými odhady. „Je to naše odpovědnost vůči akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, jemuž toto ložisko patří,“ říká Beck, který se zároveň zavázal, že případný průzkum negativně neovlivní život lidí v okolí ani okolní krajinu a přírodu v Beskydech.

Základní informace o Dole Frenštát

V okolí Frenštátu pod Radhoštěm, města vzdáleného zhruba 40 kilometrů jižně od Ostravy, leží jedno z nejvýznamnějších ložisek černého uhlí v české části Hornoslezské uhelné pánve. Jedná se o poslední významné ložisko černého uhlí ve střední Evropě. Společnost OKD spravuje v souladu s horním zákonem dobývací prostor o rozloze zhruba 63 km2 a udržuje důl v tzv. konzervačním režimu. Ten spočívá především v čerpání důlních vod, větrání dolu a kontrolní a inspekční činnosti. Jeho cílem je zajistit bezpečnost a ochranu vybudovaných důlních staveb a ložiska.

Prvopočátky současného dolu je možné datovat ke konci druhé světové války, kdy byl zahájen průzkum v jižní části Ostravsko-karvinského černouhelného revíru. Celkem 65 vrtů vedených z povrchu především na konci 60. a v 70. letech prokázalo výskyt rozsáhlých slojí karvinského souvrství.

V roce 1976 proto stát rozhodl o výstavbě dolu, která byla zahájena ještě téhož roku. Samotné hornické práce započaly v roce 1982 zaústěním jámy č. 4. Ta se začala hloubit v roce 1984. O rok později se přistoupilo k hloubení další jámy č. 5, které bylo po pěti letech dokončeno v hloubce 1 088 metrů. V roce 1994 pak byla dokončena 903 metrů hluboká jáma č. 4. Rozsah dobývacího prostoru byl stanoven v roce 1989.

Důl ale nakonec nebyl pro těžbu nikdy otevřen. Na začátku 90. let totiž došlo v tehdejším Československu k útlumu těžebního, hutního a ocelářského průmyslu. V roce 1995 byl zahájen už zmíněný konzervační provoz dolu, který trvá dodnes. Jak již bylo uvedeno, ročně přijde zhruba na 60 milionů korun a zajišťuje ho asi 40 zaměstnanců.

Společnost OKD, jako státem stanovený správce dobývacího prostoru, má povinnost zajistit, aby nedošlo k znehodnocení ložiska. Ve struktuře OKD patří Důl Frenštát organizačně k Dolu Paskov.

Podle odhadů jsou zásoby černého uhlí v dobývacím prostoru dolu na úrovni zhruba 1,6 miliardy tun. Termín zásoby v tomto případě uvádí celkové množství uhlí, které se v lokalitě nachází, a to bez ohledu na jeho složení, uložení či možnost ho v aktuálních podmínkách vytěžit. Zásoby plynu jsou odhadovány na deset miliard metrů krychlových.

Co je průzkumná ražba?

Při průzkumu OKD plánuje vyrazit zhruba 900 metrů pod zemí asi kilometr dlouhou chodbu, která bude navazovat na důlní díla vybudovaná v minulosti. Lidé na povrchu práce nijak nepocítí – nebudou mít na povrch žádný dopad. K průzkumu totiž není nutné stavět na povrchu nové stavby ani hloubit nové jámy.

„Žádáme o povolení průzkumu, nikoli o povolení těžby. Jeho dopad na životní prostředí bude nulový. Jako veřejně obchodovatelná společnost se musíme starat o životní prostředí, bezpečnost práce a dobré vztahy s městy a obcemi. Splníme všechny zákonné požadavky, včetně zpracování studie o dopadech na životní prostředí. To je mimochodem zcela unikátní věc, v jiných zemích tuto studii pro průzkumné práce nepotřebujete,“ argumentuje Beck.

Hlušina se bude odvážet na odval Dolu Paskov, přičemž společnost předpokládá, že půjde asi o pět nákladních aut denně, která pojedou po obchvatu a dopravu ve městě nijak nezatíží.

K tomu, aby mohly průzkumné práce začít, je nutný souhlas Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Ještě před podáním žádosti na úřad si chce společnost OKD potvrdit předpoklady, že ražba nebude mít žádný vliv na životní prostředí v okolí dolu. Proto zpracovala tzv. dokumentaci EIA a nyní, v souladu se zákonem, požádala o vyjádření Chráněnou krajinnou oblast Beskydy a další dotčené subjekty.

Budoucnost Dolu Frenštát

Těžaři předpokládají, že průzkum včetně jeho přípravy a vyhodnocení by měl trvat zhruba čtyři roky, z toho samotné práce pod zemí zaberou asi dva a půl roku.

Průzkumná ražba není v žádném případě těžbou. Například profil průzkumné štoly bude menšího rozsahu a hypoteticky ho není ani možné využít pro těžbu. S ní OKD aktuálně nepočítá a o další budoucnosti dolu chce firma se zainteresovanými subjekty diskutovat až po ukončení průzkumu, kdy bude mít k dispozici aktuální data.

„Mateřská skupina NWR v současnosti investuje přes 400 milionů eur do otevření nového dolu v Polsku. Proto není reálné očekávat, že začneme zítra investovat do těžby v Dole Frenštát. Zatím ani nevíme, jestli je tam koksovatelné, nebo energetické uhlí. Průzkumy z éry socialismu nejsou dostatečné pro schválení tak rozsáhlé investice. Jsme veřejně obchodovatelná společnost, a tak si nemůžeme dovolit udělat chybu,“ uzavírá Beck.

Marek Síbrt,
marek.sibrt@okd.cz