Technologická revoluce v dolech NWR. Nová dimenze dobývání uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Zvýšení produktivity a efektivity těžby, zpřístupnění dříve nemyslitelných zásob a prodloužení perspektivy firmy o několik desítek let. S tím vším je spojen Program optimalizace produktivity (POP 2010), díky němuž byly v letech 2008 až 2010 vybaveny doly těžařské společnosti OKD nejmodernějšími razicími a dobývacími technologiemi od špičkových světových výrobců za téměř deset miliard korun.
Kvůli ekonomickým ukazatelům a technickým parametrům ale nelze opominout aspekt, který je pro NWR na prvním místě nad všemi hospodářskými úspěchy a ziskem. A tím je bezpečnost lidí při práci pod zemí. Právě projekt POP 2010 přispěl spolu s dalšími opatřeními a investicemi velkou měrou k tomu, že doly OKD jsou nyní bezpečné tak, jako nebyly nikdy předtím.
Nové výztuže: vyšší bezpečnost v porubu
Mezi klíčové kroky, které projekt POP 2010 zahrnoval a jejichž prostřednictvím zvýšil bezpečnost horníků pod zemí, patří nákup nových mechanizovaných výztuží s vyšší nosností. „Analýza z roku 2007 vedla k závěru, že jeden z největších problémů, které brání dalšímu zlepšování výše produkce, spočíval v nedostatečném řízení nadloží. Stáří mechanizovaných výztuží, které se v té době používaly, v průměru přesahovalo deset let a jejich jmenovitá nosnost se pohybovala pouze mezi 400 až 600 tunami,“ vysvětluje manažer projektu POP 2010 Richard Pavlík z OKD. Firma se proto rozhodla vybavit své doly novými mechanizovanými výztužemi s minimálně dvojnásobnou nosností oproti těm předchozím. Tím se zlepšily podmínky v nadloží, došlo k lepšímu krytí stropu a daří se výrazně snižovat počet úrazů způsobených padající horninou.
„Výztuže jsou vybaveny nejmodernějšími elektro-hydraulickými ovládacími prvky, které zajišťují efektivní využití zvýšené nosnosti,“ dodává Pavlík. Zavedením nových technologií pracujících v automatickém nebo poloautomatickém režimu a díky jejich dálkovému ovládání se snížil počet personálu potřebného pro obsluhu výztuží v porubu. To vedlo nejen ke snížení pracnosti, ale i vyšší bezpečnosti a nižšímu počtu úrazů.
„Každá jednotlivá výztuž je řízena vlastním počítačem, který dokáže komunikovat s počítači v ostatních sekcích a s hlavním počítačem v porubu. Pokud funguje dobývací komplex v plně automatickém režimu, systém elektro-hydraulického ovládání řídí přesuny stěnového pancéře a jednotlivých sekcí s hmotností až 37 tun po průjezdu kombajnu, hlídá možné kolizní stavy mezi kombajnem a výztuží a spouští automatický systém vodních postřiků. Všechny tyto technologické parametry zvyšují bezpečnost našich lidí pod zemí,“ popisuje Pavlík.
To ale není vše. Poruby vybavené moderními dobývacími komplexy jsou výrazně bezpečnější i v případě důlních otřesů neboli seizmických jevů. Ty v hlubinných dolech vznikaly a vznikají v důsledku energie nakumulované v zemském masivu kvůli přeskupování napětí, k němuž dochází při hornické činnosti. Hornictví provázejí od jeho samého počátku. Nutno ale podotknout, že četnost výskytu a úroveň intenzity seizmických jevů je v Ostravsko-karvinském revíru dlouhodobě stabilní a nezvyšují se.
Sekce jsou vybaveny rázovými ventily, které zabraňují jejich poškození a také ohrožení posádky tím, že v případě tlaku a napětí v nadloží (otřesu) rychle upustí hydraulickou kapalinu. Velice důležitá je z hlediska bezpečnosti i možnost dálkového monitoringu tlaku v sekcích, čímž kompetentní zaměstnanci získávají aktuální přehled o tlacích v nadloží a mohou přijímat potřebná opatření.
Zásluhou nových dobývacích komplexů již nejsou horníci v porubech odsouzeni pouze na své osobní svítilny. Dobře osvětlené poruby totiž umožňují pracovníkům získat lepší přehled o situaci na pracovišti, mohou lépe předvídat možné rizikové situace, což vede v důsledku opět k poklesu počtu pracovních úrazů.
Nové komplexy: v dole se méně práší
Nové technologie příznivě ovlivňují také úroveň hygienického prostředí na podzemních pracovištích. Díky automatickému systému vodního postřiku uhelné sloje a okolního kamenného masivu, kterým jsou vybaveny jak dobývací, tak razicí komplexy, se výrazně snižuje prašnost v porubech. V některých případech dokonce až o 60 procent. To vede k nižšímu výskytu nemocí z povolání souvisejících právě s vdechováním prachových částic.
Vodní postřik zároveň zabraňuje vzniku jiskry při intenzivním kontaktu mezi dobývacím nebo razicím strojem s okolním kamenným masivem.
„V důsledku používání moderních technologií, které svou masivností a rozměry výrazně převyšují své předchůdce, se zároveň razí chodby s většími profily, což má pozitivní efekt na systém větrání a lepší proudění vzduchu v důlních dílech. Horníkům se pod zemí lépe dýchá a klimatické podmínky jsou komfortnější, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje Pavlík.
POP 2010: vyšší produktivita i bezpečnost
Je jednoznačně prokazatelné, že projekt POP 2010 výrazně zvýšil produktivitu a efektivitu těžby v dolech NWR. Zatímco například v roce 2007 před jeho startem dokázali horníci z jednoho porubu vydolovat za den průměrně 1 417 tun černého uhlí, v roce 2010 to bylo již 1 743 tun a v porubech vybavených technologiemi z programu POP 2010 průměrně dokonce 2 800 tun.
Co je ale nejdůležitější – a statistiky to opět potvrzují –, POP 2010 přispěl spolu s dalšími investicemi a projekty k tomu, že počet úrazů v dolech NWR několik let po sobě trvale klesá. Zatímco v roce 2006 bylo registrováno 609 pracovních úrazů, v roce 2010 jen 271, což představuje více než poloviční pokles. Příznivě se vyvíjí i nejprokazatelnější ukazatel úrazové četnosti, který zjednodušeně řečeno udává počet pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti (minimálně tři dny) na milion odpracovaných hodin. Zatímco v roce 2006 byl v dolech OKD na úrovni 16,59, v roce 2010 klesl na poloviční hodnotu 8,61.
„Bezpečnost a úroveň pracovního prostředí jsou pro OKD jednoznačně na prvním místě a tuny vytěženého uhlí nebo příznivé hospodářské výsledky nemohou za žádných okolností vynahradit zdraví našich zaměstnanců,“ uzavírá téma provozní ředitel OKD Leo Bayer.
Marek Síbrt,
marek.sibrt@okd.cz