Vzdělaní lidé: klíč k budoucnosti NWR

Společnost NWR aktivně podporuje technickou vzdělanost. Potřebuje totiž kvalifikované lidi pro své provozy, ale současný systém vzdělávání neodpovídá potřebám průmyslu.

Průmyslové podniky v České republice řeší zásadní problém. I když se vlivem hospodářské recese zaplnily úřady práce žadateli o zaměstnání, které neabsorbovalo ani následné křehké ekonomické oživení, zástupci průmyslu se shodují: Na trhu práce chybí technicky vzdělaní lidé, a struktura školství neodpovídá potřebám české ekonomiky postavené tradičně na silné roli průmyslu.

Klíčové firmy se proto rozhodly situaci aktivně řešit podporou technických oborů na středních a vysokých školách, a suplovat tím fakticky roli veřejné správy. Stejně je tomu i v případě společnosti NWR. Ta v důsledku dynamického technologického rozvoje, kdy investovala téměř deset miliard korun do modernizace razicích a dobývacích komplexů v OKD a zhruba 1,6 miliardy do výstavby nové koksárenské baterie v provozu OKK Koksovny, potřebuje vysoký počet technicky vzdělaných lidí.

Hornické učňovské školství dává perspektivu

Společnost OKD se ve spolupráci se Střední školou techniky a služeb Karviná rozhodla v roce 2009, po téměř 20 letech, obnovit hornické učňovské školství. Od letošního školního roku zároveň těžaři navázali spolupráci se Střední školou v Havířově-
-Šumbarku. V obou institucích učni s podporou OKD studují obory Elektrikář – důlní provozy a Zámečník – důlní provozy. V Karviné v letošním roce podporuje OKD dohromady 103, v Havířově pak 22 učňů.

„Hornické tradice jsou v naší škole stále živé a na návrat hornických učňů jsme se řádně připravili. Čekají na ně modernizovaná pracoviště, dílny a laboratoře. Doplňujeme i vybavení elektrotechnického centra, které je naší specialitou,“ popisuje ředitel havířovské školy Josef Říman.

Pro srovnání s aktuální situací hornického učňovství několik údajů: například ve školním roce 1970/1971 fungovalo na území dnešního Moravskoslezského kraje 11 hornických škol OKD, kam chodilo 5 589 učňů. Ve školním roce 1989/1990 jich existovalo devět a studovalo na nich 8 992 učňů. První hornické školy přitom v kraji vznikly již v roce 1904.

2007	2008
Černé uhlí se nyní těží na Ostravsku a Karvinsku moderními kombajny a dalšími stroji v hloubkách až 1 000 metrů pod zemským povrchem.	Od roku 2008 rozdává Pantuška a Nadace OKD radost po světě, a to především díky těžbě černého uhlí.

Jistota uplatnění

Těžaři nabídli hornickým učňům výhody při studiu i perspektivu po jeho skončení. Dostávají měsíční stipendium 1 000 Kč, praxi absolvují na povrchovém pracovišti dolu a v létě jim firma umožňuje přivydělat si na brigádě. Úspěšní absolventi mají zajištěnou práci v OKD minimálně na tři roky po ukončení školy.

„To pro mě bylo největší lákadlo. V našem regionu není jednoduché najít práci. Navíc dobře zaplacenou. S OKD mám jistotu, že po studiu budu pracovat s nejmodernějšími stroji ve významné firmě a se zajímavým platem,“ tvrdí student třetího ročníku karvinské školy Tomáš Siuda. „Samozřejmě naši horničtí učni nemusí skončit tím, že po třech letech hned nastoupí k nám do OKD, ale můžou pokračovat dál, dodělat si maturitu, případně studovat vysokou školu,“ vysvětluje personální ředitel OKD Radim Tabášek.

Pokud se rozhodnou studovat technický maturitní obor nebo budou pokračovat ve studiu na univerzitě, mají od OKD podporu, např. stipendium na 5 000 korun měsíčně.

Nedostatkové zboží

Společnost OKD také dlouhodobě spolupracuje s VŠB-TU Ostrava jako tradiční líhní inženýrů pro své doly.

„Podporujeme studenty technických oborů. Ale to nestačí. Zatímco my tímto způsobem podchytíme desítky lidí, pouze v rámci přirozené obměny bychom jich potřebovali stovky. Proto spolupráci se školami dále rozvíjíme. Od příštího roku bude možné v Karviné opět studovat hornictví jako maturitní obor. Víme, že v kvalifikovaných lidech, kteří dokážou kompetentně obsluhovat nejmodernější technologie, jimiž jsme vybavili naše doly, leží klíč k úspěšné budoucnosti firmy,“ uzavírá Tabášek.