Historie koksárenství na Ostravsku sahá až do 40. let 19. století. S postupným rozvojem těžby koksovatelného uhlí a vlivem majetkových, politických a historických vlivů vznikla na území Ostravsko - Karvinska zhruba dvacítka koksoven. Řada z nich po poměrně krátké existenci zanikla
1843
Založena koksovna Jan (později přejmenovaná na President Beneš, poté na Československá armáda), která se později stala součástí OKK
1846
Založena koksovna Trojice, pozdější součást OKK
1858
Založena koksovna Karolina, pozdější součást OKK
1892
Dnešní koksovna Jan Šverma byla založena v roce 1892 pod jménem Ignát jako součást tehdejšího stejnojmenného dolu.
1899
Založena koksovna Lazy, pozdější součást OKK
1908
Dnešní koksovna Svoboda byla založena v roce 1908 pod jménem František
1952
Vznikly OKK, kdy byly pod společné ředitelství přiřazeny všechny koksovny, tehdy existující jako samostatné státní podniky, kromě hutních koksoven (Vítkovic, Třince, Kladna a v tomtéž roce založené Nové huti) také ostravské koksovny Svoboda, Jan Šverma , Karolina, Trojice, Československá armáda a Lazy.
Celková produkce koksu v roce založení OKK s 3816 zaměstnanci činila 3515,1 t.
1967
Byla odstavena koksovna Lazy
1976
Byl položen základní kámen nového koksárenského závodu ve Stonavě.
1983
Byla odstavena koksovna Trojice
1984
Byla odstavena koksovna Karolina
1986
Po desetileté přestávce ve výstavbě se znovu obnovila výstavba koksárenského závodu ve Stonavě. Nový koksárenský závod měl zahájit provoz s dvěmi velkoprostorovými bloky koksárenských pecí typu Giprokoks. Třetí blok měl být postaven po zahájení provozu, takže výrobní kapacita měla činit 3600 kt koksu/ rok. V novém závodě mělo být instalováno suché hašení koksu s výrobou páry, odsíření plynu a odprášení koksové strany.
1990
K 31. 12. 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen.
1991
Jako právní nástupce OKD byla k 1. 1. 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) s výhradní majetkovou účastí státu. OKD, a.s., poté zahájila proces restrukturalizace: důlní i povrchové činnosti byly sloučeny do větších organizačních celků a byly vytvořeny vnitřní organizační jednotky (VOJ) a dceřiné společnosti OKD
Rozhodnutím vlády byla výstavba ukončena po předchozí sistaci výstavba koksárenského závodu ve Stonavě.
1994
Akciová společnost OKD, OKK vznikla upsáním majetku OKD, a. s. ke dni 1. 1. 1994 jako dceřiná společnost se stoprocentním vlastnictvím OKD, a. s. Roční obrat společnosti se pohybuje okolo 5,5 miliard korun.
Nový podnik vznikl spojením dvou báňských koksoven umístěných na území Ostravy a jedné koksovny z Karvinska.
1996
Produkce koksu OKK v roce 1996 činila 1766,5 kt. V podniku pracovalo 2117 zaměstnanců.
1997
Po 154 letech nepřetržitého provozu byla zastavena výroba koksu v koksovně Československé armády .
Ve stejném roce postihla oba ostravské závody povodeň, která vyřadila oba závody krátkodobě z provozu. Koksovna Svoboda najela do plného provozu po 11 dnech, koksovna Jan Šverma, která byla více postižená, až po 38 dnech. V Koksovně Jan Šverma povodňová vlna vnikla i do regenerátorů koksárenských baterií, takže po opadnutí vody musely být kouřovody, komín a regenerátory řízeně vysušovány a následně se musely celé baterie vyhřát do provozní teploty.
1998
V roce 1998 byla dokončena rozsáhlá ekologizace provozů Koksovny Jan Šverma a Svoboda celkovým nákladem téměř 1,8 mld. Kč. Oba provozy jsou v současnosti v tomto směru na evropské úrovni.
2001
V roce 2001 bylo uvedeno do provozu moderní zařízení pro sušení a mletí koksu na koksový prach. Tento prach se používá zpětně jako ostřidlo pro výrobu koksu.
2008-2010
V letech 2008-2010 byla ve třech etapách provedena postupná oprava zdiva koksárenské baterie č. 8. Po generální opravě byla na podzim 2010 uvedena do provozu koksárenská baterie č. 10. V závěru roku 2010 došlo po 118 letech k ukončení provozu koksovny Jan Šverma.
Současnost
V současnosti je tvořen jedním provozem na území města Ostravy - Koksovnou Svoboda. Provozuje čtyři koksárenské baterie o celkovém počtu 210 komor.
Slévárenský koks vyráběný v OKK Koksovny, a.s. se již dlouhou dobu těší pověsti výrobku špičkové evropské kvality, OKK se staly největším evropským výrobcem slévárenského koksu.
Historie koksárenství ve světě
Historie koksovny Jan Šverma
Historie koksovny Svoboda