Koks vzniká pyrolýzou černého uhlí při vysoké teplotě - nad 1000 °C - bez přístupu vzduchu. Pro výrobu koksu se používá černé uhlí, pokud možno s nízkým obsahem síry a vhodnými vlastnostmi pro koksování. Při koksování uhlí vzniká také surový dehet, čpavek, surový benzol, koksárenský plyn a sulfan.
Proces koksování
- manipulace s uhlím
- příprava vsázky
- vysokoteplotní karbonizace (vsazování uhlí, koksování, vytlačování koksu, chlazení koksu)
- manipulace s koksem, jeho třídění
- chlazení a čištění surového koksárenského plynu a získávání vedlejších chemických produktů
K čemu se koks používá
Koks se používá jako palivo a redukční činidlo např. ve vysoké peci při výrobě železa nebo v kuplovnách při výrobě litiny a izolačních materiálů, jako palivo při vytápění a jako surovina při některých chemických výrobách.
Koks z uhlí je šedý, tvrdý a pórovitý.
Výhřevnost koksu je 29,6 MJ/kg.
Koks vznikal i přirozeným způsobem, zejména tam, kde uhelné sloje přišly v průběhu geologického vývoje do styku se žhavým magmatem.
Koks vzniká i při zpracování surové ropy, vzhledem ke svému složení však není vhodný pro výrobu železa.
Koks ve vesmíru
Díky své pórovitosti je koks mimořádně dobrým tepelným izolantem. Používá se proto také v americkém kosmickém programu jako jedna ze složek brzdícího štítu kosmických lodí. V rámci programu Apollo se tak tento materiál dostal i na oběžnou dráhu Měsíce v tepelném štítu velitelské sekce lunární lodi. S koksem se počítá i pro kosmické lodi Orion určené k návratu lidí na Měsíc a k dobytí Marsu.