Historie koksárenství na Ostravsku sahá až do 40. let 19. století. S postupným rozvojem těžby koksovatelného uhlí a vlivem majetkových, politických a historických vlivů vznikla na území Ostravska a Karvinska zhruba dvacítka koksoven. Řada z nich po poměrně krátké existenci zanikla.
1843
Založena koksovna Jan (později přejmenovaná na President Beneš, poté na Československá armáda), která se později stala součástí OKK.
1846
Založena koksovna Trojice, pozdější součást OKK.
1858
Založena koksovna Karolina, pozdější součást OKK.
1892
Dnešní koksovna Jan Šverma byla založena v roce 1892 pod jménem Ignát jako součást tehdejšího stejnojmenného dolu.
1899
Založena koksovna Lazy, pozdější součást OKK.
1908
Dnešní koksovna Svoboda byla založena v roce 1908 pod jménem František.
1952
Vznikly OKK, kdy byly pod společné ředitelství přiřazeny všechny koksovny, tehdy existující jako samostatné státní podniky, kromě hutních koksoven (Vítkovic, Třince, Kladna a v tomtéž roce založené Nové huti). Mezi Ostravsko-karvinské koksovny patřily Svoboda, Jan Šverma , Karolina, Trojice, Československá armáda a Lazy.
Celková produkce koksu v roce založení OKK s 3816 zaměstnanci činila 3515,1 kt.
1967
Byla odstavena koksovna Lazy.
1976
Byl položen základní kámen nového koksárenského závodu ve Stonavě.
1983
Byla odstavena koksovna Trojice.
1984
Byla odstavena koksovna Karolina.
1986
Po desetileté přestávce ve výstavbě se znovu obnovila výstavba koksárenského závodu ve Stonavě. Nový koksárenský závod měl zahájit provoz s dvěmi velkoprostorovými bloky koksárenských pecí typu Giprokoks. Třetí blok měl být postaven po zahájení provozu, takže výrobní kapacita měla činit 3600 kt koksu/ rok. V novém závodě mělo být instalováno suché hašení koksu s výrobou páry, odsíření plynu a odprášení koksové strany.
1990
K 31. 12. 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen.
1991
Jako právní nástupce OKD byla k 1. 1. 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) s výhradní majetkovou účastí státu. OKD, a.s., poté zahájila proces restrukturalizace: důlní i povrchové činnosti byly sloučeny do větších organizačních celků a byly vytvořeny vnitřní organizační jednotky (VOJ) a dceřiné společnosti OKD
Rozhodnutím vlády byla ukončena výstavba koksárenského závodu ve Stonavě.
1994
Akciová společnost OKD, OKK vznikla upsáním majetku OKD, a. s. ke dni 1. 1. 1994 jako dceřiná společnost se stoprocentním vlastnictvím OKD, a. s. Roční obrat společnosti se pohybuje okolo 5,5 miliard korun.
Nový podnik tvořily dvě báňské koksovny umístěné na území Ostravy a jedna koksovna z Karvinska.
1996
Produkce koksu OKK v roce 1996 činila 1766,5 kt. V podniku pracovalo 2117 zaměstnanců.
1997
Po 154 letech nepřetržitého provozu byla zastavena výroba koksu v koksovně Československé armády .
Ve stejném roce postihla oba ostravské závody povodeň, která vyřadila oba závody krátkodobě z provozu. Koksovna Svoboda najela do plného provozu po 11 dnech, koksovna Jan Šverma, která byla více postižená, až po 38 dnech. V koksovně Jan Šverma povodňová vlna vnikla i do regenerátorů koksárenských baterií, takže po opadnutí vody musely být kouřovody, komín a regenerátory řízeně vysušovány a následně se musely celé baterie vyhřát do provozní teploty.
1998
V roce 1998 byla dokončena rozsáhlá ekologizace provozů koksoven Jan Šverma a Svoboda celkovým nákladem téměř 1,8 mld. Kč. Oba provozy byly v tomto směru na evropské úrovni.
2001
V roce 2001 bylo uvedeno do provozu na koksovně Svoboda moderní zařízení pro sušení a mletí koksu na koksový prach. Tento prach se používá zpětně jako ostřidlo pro výrobu koksu.
2008-2010
V letech 2008-2010 byla ve třech etapách provedena postupná oprava zdiva koksárenské baterie č. 8 současně s výstavbou nového výtlačného a pěchovacího stroje. Po generální opravě byla na podzim 2010 uvedena do provozu koksárenská baterie č. 10. V závěru roku 2010 došlo po 118 letech k ukončení provozu koksovny Jan Šverma.
2011-2013
V letech 2011 až 2013 byla realizována stavba ministoupaček na stropě 8. koksárenské baterie, nového převáděcího vozu KB č. 8 a optimalizace mokrého hašení v hasící věži KB č. 7, 8. Během roku 2012 došlo k rekonstrukci hasící věže KB č. 9, 10 a vybudování nové trasy dopravy koksového prachu pro provoz mletí koksu. Nová katalytická jednotka provozu odsíření určená k likvidaci emisí organických látek byla uvedena do provozu v roce 2013.
2013
V prosinci 2013 došlo ke vstupu nového majitele, MTX CZ, a.s. do vlastnické struktury firmy odkupem 100%ního podílu akcií od New World Resources N.V.
2014
Výstavba odháněče benzolu a rekonstrukce nakládky síranu amonného bvla završena rokem 2014.
2016
V polovině roku bylo uvedeno do trvalého provozu modernizované Odprášení uhelné služby.
Současnost
V současnosti je společnost OKK Koksovny, a.s. tvořena jedním provozem na území města Ostravy – koksovnou Svoboda. Provozuje čtyři koksárenské baterie o celkovém počtu 210 komor.
Slévárenský koks vyráběný v OKK Koksovny, a.s. se již dlouhou dobu těší pověsti výrobku špičkové evropské kvality. OKK se staly největším evropským výrobcem slévárenského koksu.
Koksovna Svoboda
Koksovna Svoboda má dnes čtyři koksárenské baterie (č. 7, 8, 9 a 10) – celkový počet komor je 210 (50+54+50+56). Kapacita komor je přibližně 15±0,5 tun koksu, výrobní cyklus trvá přibližně 32 až 34 hodin. Koksárenská baterie č. 10 (56 komor) byla po své výstavbě uvedena do provozu na podzim roku 2010. Koksovna je svým pěchovaným provozem zaměřena především na výrobu slévárenských koksů. Pro výrobu všechn druhů slévárenských koksu je zde užíváno ostřidlo vlastní produkce. Celoroční produkce koksovny Svoboda je v současnosti přibližně 800 tis. tun koksu.
Historie
Koksovna Svoboda byla založena v roce 1908 pod jménem František. Později byla několikrát přejmenována (Generál Svoboda, Vítězný únor, Svoboda). Po složitém vývoji se roku 1952 stala součástí Ostravsko-karvinských koksoven, s nimiž sdílela všechny další proměny.
Historie koksárenství ve světě
17. století
Vznik koksárenství lze datovat už na počátek průmyslové revoluce, do prvních let 17. století. Tehdy sir Henry Platt navrhl postup zpracování uhlí, který byl odvozen od v té době běžné pyrolýzy dřeva (zahřívání při omezeném přístupu vzduchu v milířích). Výsledný produkt se zpočátku používal pouze při topení nebo v některých potravinářských procesech (například v pivovarnictví), protože toto zušlechtěné palivo nevydávalo zplodiny, které by výrobky znehodnocovaly.
Koks byl zpočátku vyráběn v primitivních milířích.
18. století
V roce 1709 zjistil Abraham Darby, že koks je vynikající redukční činidlo při výrobě železa. Přírodní uhlí k tomuto účelu využít nešlo mimo jiné i kvůli zplodinám jeho hoření. Šlo o jeden z klíčových objevů umožňujících rozběh průmyslové revoluce – díky tomuto postupu se zlevnila výroba železa a oceli. Z primitivních milířů se přecházelo na důmyslnější pece nejrůznějších konstrukcí.
19. století
Od 40. let 19. století se začalo rozvíjet koksárenství na Ostravsku. Roku 1892 vznikla koksovna Ignát, pozdější Jan Šverma, která je dnes součástí OKK Koksovny, a.s.
20. století
V roce 1940 byl vyvinut základní prototyp moderních koksovacích pecí. Pece byly asi 12 m dlouhé, 4 m vysoké a 0,5 m široké, vybavené na obou stranách dveřmi. Přívod vzduchu se předehříval horkými vystupujícími spalinami. Rekuperace odpadního tepla umožnila vyšší teploty a zvýšila rychlost koksování. Od roku 1940 se celý proces mechanizoval a zdokonalily se konstrukční materiály. Současné soustavy mohou obsahovat komory o rozměrech až 20 m délky a 8 m výšky.
