Schéma produkce koksu

Proces výroby koksu probíhá v koksovacích komorách. Vybrané druhy kvalitních koksovatelných uhlí jsou nejprve smíchány v určitém poměru do uhelné vsázky, která je následně rozemleta a poté transportována do uhelných věží. vsázka je z uhelných věží odebírána pěchovacím strojem ve kterém je udusána do velkých uhelných hranolů. Takto stlačený uhelný blok je horizontálně pomocí tzv. sázecí desky vsunut do komory koksárenské baterie, kde je blok zahříván bez přístupu vzduchu nepřímým způsobem (termická pyrolýza) prostřednictvím topných stěn koksovacích komor. Potřebné teploty pro koksování cca 1 150°C se dosahuje v topných stěnách spalováním technicky čistého koksárenského plynu. Uhelný hranol se postupně celý karbonizuje a mění na koks v průběhu koksovacího cyklu, který trvá 32 až 34 hodin. Hotový žhavý koks je vytlačen prostřednictvím výtlačného stroje přes koš vodícího vozu na korbu hasicího vozu. Hasicí vůz tento horký koks přiveze pod hasicí věž, kde dojde ke gravitačnímu schlazení koksu vodou.
Uhašený koks je hasicím vozem vyklopen na koksovou rampu, z které je pak dávkován na pásový dopravník vedoucí do hrubé třídírny koksu. Zde je provedeno roztřídění a nakládka slévárenských koksů do železničních vozů nebo kontejnerů. Vysokopecní koks a technologické koksy jsou transportovány pásovou dopravou ( po průchodu hrubou třídírnou) na jemnou třídírnu koksu, kde dochází k zrnitostnímu rozdělení na  vibračních třídičích a dotřiďovačích koksu. Hotové druhy koksu jsou nakládány do železničních vozů, kontejnerů a expedovány k zákazníkům.

Při výrobě koksu vzniká celá řada vedlejších produktů, které jsou významnou surovinou pro chemický průmysl. Během koksování je zachycován koksárenský plyn, z něhož jsou dále oddělovány jednotlivé chemické výrobky (dehet, benzol, síran amonný, pevná síra).


[galerie:0007]